Pozdní rodičovství - kdy už je “pozdě“ opravdu pozdě?

rodic po padesatce Pozdní rodičovství je v důsledku životního stylu 21. století, tedy alespoň ve vyspělých státech, zcela běžné a normální. Pochopitelně s sebou přináší zápory a určitá (zdravotní) rizika matky, ovšem emocionálně se zdá být vše v pořádku.

Nikdy není pozdě?

Zralejší rodiče bývají sebejistější, mají pocit větší kontroly nad situací, bývají empatičtější a citlivější k potřebám dítěte a koneckonců lépe zvládají i tlak a stres spojený s povinnostmi kolem dítěte, který se logicky odráží i na kvalitě vztahu obou partnerů. V případě, že je s vámi vše v pořádku po zdravotní stránce, jistě bude v pořádku i vše ostatní. Ale otázkou zůstává: Kdy je „pozdě“ už opravdu pozdě?

I s takovými tématy se na nás obracíte…                                                                                           




* marcela je mi 38, svobodná, bezdětná… Problém je v tom, že jsem už 3x ukončila relativně dlouhodobý vztah (s každým z těchto mužů z jiného důvodu) a dítě jsem neměla ani s jedním z nich. Pořád jsme to nějak odkládali a nakonec se stejně rozešli… Dnes jsem zde, sama, bez partnera, bez dítěte… Mám asi poslední dva roky na to, abych otěhotněla a panikařím. Nemám vhodného otce!!! Reagovat

* Katka 36 můj problém je ten, že jsem si užívala život plnými doušky, cestovala jsem, bavila jsem se, vedla jsem velice bezprostřední život. A najednou jsem se zastavila a uvědomila si, že je mi 36. Biologické hodiny jsou neúprosná hrozba. Je to šílené. Navíc nemám stálého partnera, a co hůře: žádného momentálně nechci. Do kdy si myslíte, že je normální, abych otěhotněla? Měla bych už být nervózní? Reagovat

* Michal asi vás zarazilo, že vám k této problematice volal muž, nemám pravdu?  Ale ano. Je to problém i mužů. Jsem se svou partnerkou už 6 let, je nám oběma 37 a ona se o dítěti odmítá bavit. Minulý měsíc jsem ji dokonce požádal o ruku. Dítě chci už dlouho a ona to ví. Myslel jsem, že tomu pomůže nabídka k sňatku, ale omyl. Vzít si mě chce, ale rozhodla se dálkově studovat, což znamená, že dítě bude chtít odložit na dobu neurčitou. Vážně nevím, co mám dělat. Rád bych si ještě se synem zahrál fotbal, než mi úplně ztuhne kostra… Nevím, jak na ni… Reagovat

* Táňa myslíte si, že je normální, že se mi v 35 letech vůbec neozývá mateřský pud? Děti mám ráda, ale nějak si neumím představit mít vlastní. Mám strach, že bych to nezvládla. Je to jistě obrovská zodpovědnost. Mám někdy co dělat sama se sebou, takže se bojím, a doufám, že až „vyrostu“  budu k tomu zaujímat jiný postoj. Ještě mě ani nenapadlo, pořídit si dítě. I když můj partner by už moc chtěl… Dokonce beru v úvahu tu variantu, že bychom děti vůbec neměli. Myslíte si, že je to normální? Ale co když změním názor, bude mi po 40 a už se mi otěhotnět nepodaří. Co pak? Díky, Táňa Reagovat

* Eva Dobry den za tyden mi bude 44 let memu muzi 54, mame dve deti 10a7 let a vsichni bychom chteli jeste benjaminka, jsme dobre zajisteni, je v tomto pripade uz pozde? Jeste chci napsat ze to neni rozmar , neco nasim detem i sobe dluzime, uvedomili jsme si to, hodne jsme pracovali a malo ukazali , kde je hlavni smysl rodiny. Reagovat

* anonyme Určitě ne,ale záleží na všem psychickému i zdravotním stavu.