O dětech

Jste také milující a starostlivá matka, která dala do vztahu se svými dětmi všechno? Dostáváte se také do fáze, kdy má vaše dítě silou potřebu se osamostatnit, odstěhovat a emancipovat se? Je to pro vás velmi citlivá a frustrující skutečnost? Máte pocity ukřivděnosti a nevděku?

Už jste se někdy setkali s výrazem: Syndrom prázdného hnízda? Oficiální „překlad“ tohoto obratu je „Adaptační psychické potíže rodičů, jejichž děti se odstěhovaly z domu.“ Ano, přesně tak. Pokud s touto záležitostí máte vlastní zkušenost, jistě nám dáte za pravdu...

To je otrava, žít v 15 pořád ještě s rodičema, co? Pořád tě otravují, něco po tobě chtějí, jako například abys chodila domů včas, aby ses učila, oblékala se méně vyzývavě a nekouřila cigarety. Navíc se jim nelíbí tvá nejlepší kamarádka, protože má na tebe údajně špatný vliv.

Konečně jsi našla styl, který tě vážně vystihuje? Chceš vypadat moderně a cool, ne si oblíkat roláky a sukně po kotníky? A tak ses rozhodla se do tohoto stylu konečně „obléct,“ ale rodiče to naprosto nepobrali.  Jsou naštvaní a tvrdí, že vypadáš jako vandrák?

Pozitivní těhotenský test v tak útlém věku je pochopitelně šok pro všechny zúčastněné. Rodiče dívky, dívka sama, její partner jistě také (i když ti se snaží se od tohoto problému většinou distancovat. Obzvláště v případě, kdy se jednalo jen o jednorázový nebo příležitostný sex.)

Období po narození dítěte bývá pro partnerství velice náročné. Je dokonce považováno za velice kritické intimní partnerské období, kde bohužel také hrozí rozchody a rozvody. Vztah se dostává na úroveň emočně ochuzeného stereotypu, protože partneři už na sebe nemají tolik kvalitního času.