Nechci vychovávat cizí děti

cizí děti

Špatné svědomí vůči vlastním dětem

Muž, který žije se svou novou partnerkou a jejími dětmi, zatímco vlastní děti vychovává jeho bývalá manželka sama, (anebo s novým „tatínkem“), má většinou silné výčitky svědomí. Snaží se to té „staré“ rodině vynahradit, jak nejlépe to jde. Snaží se rodinu finančně podporovat a s dětmi trávit co nejvíce času. I když to muži navenek nedávají moc znát, uvnitř trpí. V podstatě ani neví, jak se mají jejich vlastní děti, vídají je vlastně jen víkendově, tedy mnohem méně, než by chtěli. Ale nyní jsou v pozici, kdy musí vychovávat partnerčiny  děti, čili děti, které jsou jim naprosto cizí. Musí si na ně za prvé zvyknout, pak se s nimi naučit žít, sdílet s nimi své soukromí.

Jak vychovávat cizí děti?

Vztah k těmto „vyženěným“ dětem obvykle prochází procesem postupné desiluze, od počáteční snahy získat si jejich respekt, přízeň, uznání a lásku, až po stádium rezignace, odtažitosti, odstupu a nezájmu podílet se na jejich další výchově. I když to nemyslí zle, často si přepočítávají strávenou dobu i finanční výdaje, které má za cizí děti, i za celou druhou rodinu. („Za to jsem mohl jet s vlastními dětmi třeba na dovolenou!“). Nehraje zde roli jen stránka ekonomická. Stále zde převládají emocionální procesy a výčitky, že se nevěnuje vlastním dětem, že tam pro ně nebyl, když ho potřebovali, že je špatným otcem, že selhal. A toto všechno pochopitelně začne postupem času ventilovat na partnerčiny děti...

I s takovými tématy se na nás obracíte

nevlastni dite




* Roman Vvystihli jste to naprosto přesně. Já jsem je měl zpočátku rád, ale teď mě to vážně obtěžuje. Nemám vůbec žádné soukromí, pořád po mě něco chtějí, ale já už na to nemám ani nervy ani energii. V podstatě mě to nezajímá... A moji vlastní kluci? Už ani nestíhám chodit na jejich zápasy, nevím, co je trápí, s kým teď chodí, co je momentálně štve, a co je naopak baví... Nesnáším se za to. Myslíte, že jsem špatný člověk? Reagovat

* Honza Jsou to malé rozmazlené kobylky, hrozně řvou, pořád něco rozbíjí, polévají, vyžadují neustálou pozornost a potřebují být v neustálém pohybu, skáčou po mě, když se dívám na televizi, ráno mě budí, chtějí si se mnou hrát. Ale já už si tohle zažil jednou s vlastní dcerou. Já už tohle nemám za potřebí. Obtěžuje mě jejich přítomnost... Děkuji vaší konzultantce Maji, že mě vyslechla. Na její doporučení jsem se partnerce svěřil (i když její výraz byl v první chvíli opravdu vražedný), ale nakonec se a opravdu začala snažit děti trochu usměrňovat a nechávat mi více prostoru. Díky. Mějte se. Reagovat

* Mirek Nechápu, proč bych měl po večerech sedět a učit se s dítětem partnerky, když ani nevím, jaké známky nosí moje děti. Je to k nim hrozně nefér. Jak jim to můžu vynahradit? Reagovat

* anonyme musím zareagovat...jak k tomu přijde žena,která cizí děti od přítele z prvního manželství musí trpět ve své domácnosti.Já mám jedno dítě a bohatě mi stačí,když přijedou děcka od přítele radši bych se vytratila pryč.Taky mě nebaví seo ně starat,vařit jim,soukromí v prdeli, jsou v pubertě takže smradu od potu všude.NENÍ LEPŠÍ BÝT SÁM?Reagovat

* KROKODÝL Nechápu,proč si cpete do baráku ženskou s cizími dětmi.Za trochu sexu a sem tam teplou večeři budete živit cizí geny ,poslouchat jejich vřeštění,přijdete o soukromí.Mě to za to nestojí.Po rozvodu,(synové byli už dospělí),jsem se striktně zařekl,že si ani náhodou nepustím nikoho do baráku.A tak pěkně přítelkyně si žije ve svém,já také a mám klid a je to k nezaplacení!!Reagovat

* Unhappy Jj, to je náhodou dobrý, kor, když už máte něco za sebou a hlavně - jste si vzácní a pěkně si pak ten večer/víkend užijete!

* anonyme Je to stejné i obráceně, akorát, že ženy ty cizí haranty (rozuměj děti svého partnera), nesnášejí od podstaty, tedy proto, že vůbec existují /mají v nich konkurenci). Jsou samozřejmě výjimky. Chtějí mít svého partnera pro sebe a pro své děti. Pokud se jejich partner ovšem stará o své děti stejně, jako o ty její, je vše v pořádku. Pokud však svým dětem dává partner přednost přede všemi, tedy i partnerkou, je to obvykle začátek konce. Proto tolik žen říká: cizí smrady nesnáším /tedy partnerovy/, ale jsem ochotná se kdykoliv postarat o děti svých kamarádek. Takže pánové, Vy, co nechcete naše děti, strčte ty Vaše haranty někam a nechtějte být jedním zadkem na dvou židlí. Nakonec se stejně oběma židlím polámou nohy!Reagovat

* anonyme Musím se smát. Ještě horší než žena s dětmi je muž s dětmi. Muž, který cpe své děti nové partnerce! Od takového rychle pryč. Děti vychovává vždy žena a cpát jiné ženě výchovu cizích dětí je přinejmenším drzost.Paní \"anonyme\" bravo. Tleskám a naprosto souhlasím. Vy muži, co nechcete naše děti, strčte si ty Vaše někam a Váš úd si strčte večer mezi matrace ve Vašem bytě, kde si hnijte sám a neotravujte nás, když nám nejste schopni kromě potíží s Vašimi haranty nic jiného poskytnout!!!Reagovat