Mám mimomanželský vztah


mam mimomanzelsky vztahJe vaše manželství vyhaslé, ale přesto jste nechcete svého partnera či partnerku opustit? A to proto, že máte přes všechen ten stereotyp ve vašem vztahu svoji drahou polovičku pořád moc rádi? A tak jste si prostě našli "malé zpestření všedních dnů"? V tom případě vězte, že nejste sami. Nudu v manželství řeší mnoho žen i mužů tím, že jsi najdou paralelní partnerský vztah.

Je běžné mít milence?

Tento vztah je v podstatě milenecký a funguje pouze jako kompenzace k vašemu stereotypnímu manželskému vztahu. Ač to zní absurdně, někdy vám takový vztah může vaše manželství dokonce zachránit. A to možná proto, že vás pozitivně stimuluje v oblasti myšlení, nových zážitků a  zkušeností, dodává vám energii a vrací radost ze života. Funguje také jako zaručený únik z manželského stereotypu, přičemž ale nemusí pro vaše stabilní manželství znamenat přímou konkurenci. Spíše pouze doplňuje chybějící zážitky nebo potřeby, které se vám v manželství nedostává. V neposlední řadě posiluje mimomanželský vztah také vaši sebeúctu a zvyšuje váš pocit atraktivity a přitažlivosti, tedy celkově vlastně dodává  ztracené sebevědomí.

Mimomanžeský vztah nemá vliv na mé manželství

Vaše manželství ovšem nemusí být primárně ohroženo. To záleží pouze na okolnostech. Je jasné, že kontrola vlastních citů, předvídání celkové situace a případných dopadů mileneckého vztahu na vaše manželství, je pochopitelně nemožná. Jistě vše může skončit i rozvodem. Ovšem v mnohých případech tomu tak není. V manželství máte přece jenom větší pocit jistoty a bezpečí, relativně silnou citovou vazbu k vašemu partnerovi/partnerce, pocit domova a klidu. Proto vlastně nemáte potřebu něco měnit. Vést mimomanželské vztahy není dnes už nic neobvyklého. Existují dokonce takové případy, kdy vedou oba z manželského páru dlouhodobý paralelní vztah a navzájem si to tolerují.

Netoleruji nevěru. Chci se rozejít.

Méně příjemný je ovšem případ,kdy vy stojíte na tom druhém břehu, víte o paralelním vztahu svého manžela/manželky a nevíte, co s tím. Vnímáte to jako nevěru, která vám jistě způsobuje hluboké trauma, narušující pocit jistoty a sebeúcty. Vaše psychika a sebevědomí velmi strádá. Cítíte se velmi frustrovaní a  nevíte, jaké stanovisko k tomu máte zaujmout. Opustit, neopustit, tolerovat, počkat, co bude nebo to všechno radikálně ukončit? Jak se k tomu všemu postavit? Jak to zvládnout?

I s takovými tématy se na nás obracíte…



* Diana Nejdříve jsem se do toho bála jít, dlouho jsem odolávala jeho poklonám a pozvání na večeři. Ale teď toho nelituju. Je to úžasné. Zase se cítím jako žena. Mám pocit, že jsem ho dostala za odměnu. Manžel to zatím neví. Ale stejně si myslím, že taky někoho má. Pak by všechno bylo v pořádku. Reagovat

* Fila Ja to vnímam ako kompenzáciu. Po 7 rokoch s detmi doma, keď som nosila len tepláky a vypadala ako manželov \"tlustý kamoš\" som po nástupe do zamestnania \"ožila\" a karty sa obrátili. Našla som svoje zadupané sebavedomie a teraz čumí moj \"tlustý kamoš\" doma ako péro z gauče ;)Reagovat