Jsme neplodní

on je neplodnyNeplodnost je skutečnou traumatizující životní zkušeností, která je spojena s jistou ztrátou životní hodnoty. Představa, že nebudete mít vlastní dítě je velmi bolestivá a je velmi obtížné, se s bezdětnou budoucností vyrovnat.

Jsou i jiné možnosti

Bezdětnost je navíc společensky spojena s jakýmsi morálním odsouzením, páry bez vlastních potomků bývají považovány za méněcenné a divné. A často se tak také sami cítí. Společnost má většinou za to, že je neplodnost především doménou ženy. Tato představa je ovšem mylná. Na neplodnosti v páru se dle výzkumů a dostupných informací podílí přesně 35% mužů a 35% žen.

Musíte být silná...

Ve zbytku případů buďto nelze příčinu zjistit, nebo jsou sníženou plodností postiženi oba z páru. Ovšem muži svou neplodnost extrémně tabuizují, protože se domnívají, že si bude společnost plést jejich neplodnost s impotencí. A to by hrdá mužská povaha už opravdu nepřežila. Neplodná žena je na tom po psychické stránce o něco hůře, než neplodný muž. Připadá si zbytečná a znehodnocená ve své ženské roli.  Představa, že nikdy nebude matkou je pro ni v podstatě nepředstavitelná. V první fázi tohoto zjištění je jisté, že žena (nebo muž) potřebují „obejmout“ a vyplakat se...


I s takovými tématy se na nás obracíte…                       




* K.H. všechny řeči jou k ničemu. Na co taky? Jediné, co jsem v životě chtěla je, mít miminko. A teď vím, že žádné mít nebudu. Vše je zbytečné, nic nemá smysl. Reagovat

* Lida přesne cítim jak ti je. Nám to řekli teprve před týdnem. Tedy tu definitivní informaci. Od té doby jsem snad začala věřit v Boha. Každý den ho prosím o to, aby tohle nebyla pravda, aby to byl jen nějaký omyl. Snad mě vyslyší. Pořád věřím a nikdy věřit nepřestanu

* Hanka Lékařům neveřím. Budeme to dále zkoušet a třeba se nám pak podaří otěhotnět. Takových případů jsou známy stovky, kdy medicína řekla definitivní NE a žena přesto otěhotněla. Věřím, že to bude také náš případ. Naděje přece umírá poslední, že? Díky, že jste mne vyslyšeli. Reagovat

* Dan Snažím se manželce pomaličku vysvětli, že je to skutečně krutá realita a bohužel potkala nás. Je na toto téma pochopitelně velmi citlivá. Chápu, není to lehké, ale už bych se s ní rád začal bavit o možnosti adopce. Nebyli bychom první ani poslední. Díky za vaše tipy. Docela jsem s nimi u manželky zabodoval. Začala se mi více otvírat. Snad to bude lepší. Reagovat