Doma se pořád všichni hádáme

hadka domaHádky na denním pořádku

Dostávají se vaše děti do puberty a vy máte pocit, že už se u vás doma všichni jen hádáte? Vy s dětmi, manžel/ka s dětmi, děti mezi sebou, vy s manželem/manželkou… A vše se stalo nějak tak najednou? Z klidného rodinného života vznikl tento chaos téměř ze dne na den? Pak je to ukázka typické skupinové vývojové krize. Děti odrůstají a chtějí být samostatné, stávají se z nich lidé, kteří mají vlastní názory a už nechtějí být pod vaší absolutní nadvládou.

Děti už nejsou děti

To vám pochopitelně vadí v tom smyslu, že ztrácíte autoritu a kontrolu nad vlastními dětmi. Máte potřebu jim stále radit a opatrovat je, ale ony už o to nestojí. Mají vlastní hlavu a vlastní život. A chtějí vám to také demonstrovat dostatečně silným způsobem.  Vy se hádáte se svou drahou polovičkou také proto, že se nejen váš vztah, ale i vy samotní vyvíjíte a měníte a tak se možná i oddalujete jeden druhému. Základem prevence takové krize je pochopitelně komunikace. Komunikace toho typu, že se snažíte naslouchat a vcítit se do toho druhého, což je pochopitelně velmi složité, protože lidé mají tendence vše vidět pouze ze svého úhlu pohledu. A to je ta základní chyba. Jak překonat skupinovou krizi? Jaké kroky podniknout pro nastolení klidu a míru v rodinném kruhu a kterým se naopak vyhnout?

I s takovými tématy se na nás obracíte…




* Ája Jakoby jste popisovali situaci u nas doma. Asi pred tydnem jsem se vsim prastila a odesla ke kamaradce. Prisla jsem domu az za dva dny a to tak, ze s poradnou kocovinouo a od te doby je mi to vsechno tak nejak jedno. Rodina je v naprostem soku, ze uz se vubec nerostiluju, a tak se prestali hadat taky. Spise badaji, co se mnou je... Je vtipne to sledovat. Reagovat

* ....konflikty jsou součásti reality a potřebné různosti na cestě k poznání...problém je vzájemná nedůvěra a soběstřednost-zkuste použít sílu vůle ne k prosazení svého,ale k pochopení motivů druhých...Reagovat