Doma se pořád všichni hádáme

hadka domaDostávají se vaše děti do puberty a vy máte pocit, že už se u vás doma všichni jen hádáte? Vy s dětmi, manžel/ka s dětmi, děti mezi sebou, vy s manželem/manželkou… A vše se stalo nějak tak najednou? Z klidného rodinného života vznikl tento chaos téměř ze dne na den?

Hádky na denním pořádku aneb skupinová krize

Pak je to ukázka typické skupinové vývojové krize. Děti odrůstají a chtějí být samostatné, stávají se z nich lidé, kteří mají vlastní názory a už nechtějí být pod vaší absolutní nadvládou. To vám pochopitelně vadí v tom smyslu, že ztrácíte autoritu a kontrolu nad vlastními dětmi. Máte potřebu jim stále radit a opatrovat je, ale ony už o to nestojí. Mají vlastní hlavu a vlastní život. A chtějí vám to také demonstrovat dostatečně silným způsobem.  Vy se hádáte se svou drahou polovičkou také proto, že se nejen váš vztah, ale i vy samotní vyvíjíte a měníte a tak se možná i oddalujete jeden druhému.

Prevencí je komunikace

Základem prevence takové krize je pochopitelně komunikace. Komunikace toho typu, že se snažíte naslouchat a vcítit se do toho druhého, což je pochopitelně velmi složité, protože lidé mají tendence vše vidět pouze ze svého úhlu pohledu. A to je ta základní chyba. Jak překonat skupinovou krizi? Jaké kroky podniknout pro nastolení klidu a míru v rodinném kruhu a kterým se naopak vyhnout?

I s takovými tématy se na nás obracíte...




* alena díky za pokecReagovat

* Jana taky dekuju. Je dobre si popovidat s nekym kdo ma na vec absolutni nadhled. Reagovat

* Hana Někdy nemám čas se ani nadechnout, natožto si sednout a zamyslet se nad sebou. Role matky je nekdy strašlivej nevděk. Ti chlapi životem pořád nějak proplujou, ale můžem si za to sami. Tak jsme si je vychovali resp. jsme se dobrovolne zhostili role služky.Reagovat