Ať nám dá tvá matka konečně pokoj!

tchýněProblem zvaný tchýně

Nekonečné téma zvané „tchýně.“ Ten, kdo to nezažil, asi nepochopí a tato problematika mu bude připadat spíše úsměvná, přehnaná a někdy až absurdní. Ovšem neberme tento problém na lehkou váhu. Maminka partnera nebo maminka partnerky můžou do vztahu vnášet určité problémy a neklid. Většinou to naše tchýně myslí dobře, jenže je skutečně nepříjemné, když se nám neustále někdo plete do života, kontroluje nás, poučuje nás, kritizuje, vše ví prostě nejlépe a v těch horších případech na nás žárlí, nesnáší nás a ani se neobtěžuje to tajit.

Nenacházíme pochopení ani u partnera

Ano. Bohužel i tyto případy existují. Partner nebo partnerka se většinou zastávají své maminky, a tak se opět pomalu ale jistě začíná tvořit hluboký partnerský problém. Jak vycházet s vlastní tchýní? Jak sdělit svému partnerovi/partnerce, že do vašeho vztahu maminka prostě nepatří?

I s takovými tématy se na násobracíte…





* Zoufalý Michal Jakoby jste mi mluvili z duše. Je u nás pečená vařená, neustále se jí na mě něco nelíbí, a pokud mě zrovna úplně nepřehlíží, chová se ke mně jako k nějakému hmyzu. Manželka pochopitelně tvrdí, že to zveličuju. Říká, ať si to vyřešíme mezi sebou. Já už takhle dál nemůžu. Prosím, poraďte...Reagovat

* Katka Myslela jsem si, že jsem schopna vyjít s každým člověkem. Dokud jsme nepoznala manželovu matku. Je to strašné! Nepopsatelné! To, že mě nesnáší, s tím už jsem se po všech těch marných pokusech se s ní sblížit smířila. Ale nikdy si nezvyknu na to, jak neustále kritizuje moji výchovu mých vlastních dětí. Jsou to moje děti a já si je snad můžu vychovávat, jak budu chtít, není to tak? S manželem se pohádáme po každé její návštěvě. Někdy dokonce stačí jen její telefonát...Reagovat

* nešťastná manželka Rozumím Vám. Moje tchyně je tak moc příšerná, že pokaždé, když ji vidím, je mi zle. Začínám mít zdravotní problémy a mé manželství se otřásá v základech. Byla jsem hloupá a přistoupila na společné bydlení s mužovými rodiči, teď si tu kaši musím vyžrat do poslední lžičky, ikdyž už s nimi nebydlíme. Otec alkoholik, neměl daleko k agresi, vulgárnostem a o tom, že se zvládl vyprazdňovat po bytě a nevadilo mu, že tam jsme ani nemluvim. Tchyně zlá ženská, co se snaží s každým manipulovat, pokud se jí člověk nenechá ovládát, okamžitě končí na černé listině. Nesnáší mě, snaží se ovlivňovat manžela a chce ovládat naše děti. Jelikož bydlíme blízko, snaží se nám vetřít do domácnosti a zde je problém, já se nedám, tlačí na manžela a kvůli tomu jsme stále na kordy. Snažila se nás rozeštvat, vadila ji svatba, deptala mě celé těhotenství a stresovala v době kojení. Po vesnici hanila naše čerstvě narozené dítě a ze mě a muže udělala neschopné rodiče. Odvedla jsem jí synátora a dává mi to najevo. Řekla, že nechce, aby jsme měli děti a nyní si chce hrát na babičku, hlavně před lidmi. Už nemůžu dál a bojím se, že mé manželství je díky ní na konci cesty.Manžel nedovede pochopit jak mě tyhle neschody ničí. Přeci jen, je to jeho matka a příde mi, že se jí i bojí... Jsem unavená stále znovu zkoušet hledat střední cestu a vyjít s ní.

* Sabina Nechápu, proč jí na mě všechno tak vadí. Nic jsem jí přece neudělala. Kromě toho, že jsem jí „ukradla“ jejího synáčka. Nikdy mi to neodpustí. Reagovat

* Tereza Nejdříve jsem si myslela, že jsem paranoidní, ale teď už jsem si jistá, že na mě manželova matka žárlí. Je to normální? To si vážně myslela, že s ní bude až do smrti bydlet ve svém dětském pokojíčku? Připadá mi tak nevyrovnaná. Je to přinejmenším vážně divné, jak je na něm citově závislá...Reagovat

* Veronika Manželova maminka je za dobře s jeho bývalou manželkou a synem z prvního manželství. Mě nesnáší a viní mě za to, že nejsou spolu, i když přesně ví, že manžel byl už dva roky rozvedený, když jsme se potkali. Nechce o mě ani slyšet, pozývá mě jen když už je to naprosto nevyhnutelné, (narozeniny, Vánoce) a i po tom se se mnou téměř vůbec nebaví. Tedy nepočítaje těch pár útočných poznámek na mou osobu. Manžel mě žádá o trpělivost, prý tomu mám dát čas. Je to velice nepříjemná situace. Byla jsem z těch jejich urážek úplně na dně. Ale děkuju vám. Po našem telefonátu jsem si uvědomila, že mi to vlastně může být úplně jedno...Reagovat

* Lukáš Moje tchýně si o mě myslí, že jsem naprostý loser. Dokonce ještě po 4 letech manželství se mě snažila mé manželce rozmluvit. Je blázen. Když přijde, zavřu se v jiném pokoji, abych to nemusel poslouchat... A díky za pokec :)Reagovat

* ...jsou to většinou problémy emocionální,proto argumenty zde moc neobstojí. Pokud jste si jisti/oba máte shodu/,že jste udělali maximum pro dobro věci a míč se z druhé strany nevrací,nenechte se manipulovat a raději se odstěhujte/z vlivu všech kontrol/...Reagovat

* anonyme také mám tchýni, která svého syna (mého muže) bezmezně miluje! ač je již dospělý, ženatý, má neustále pocit, že o něm musí vědět všechno, že mu musí udělovat rady, aby se nezapomněl obléci atd...je to hrozný! Už mi z toho tečou nervy!!!

* anonyme Tak tuhle paní jsem ještě před půl rokem vítala s teplou večeří a voňavou bábovkou, když k nám původně přijela jen na 14 dní na plánovanou návštěvu. Bohužel u nás \"zkysla\" a stala jsem se obětí terorismu budoucí tchyně. Nedávno jsem dobrovolně opustila společnou domácnost, kterou jsem musela sdílet i s ní. Marně jsem hledala prostředky nebo spíše kouzelný proutek, kterým bych mávla a mohla toho netvora očarovat. Jsem psychicky na dně. Ve svých 44 letech jsem poznala, že takové tchyně existují, do té doby jsem tomu věřila jen z vyprávění. Ta paní se rozhodla,že mě začne převychovávat a to nejen to,udělala nám z naší společné domácnosti doslova skleněné peklo. Nyní vím, že ta upečená bábovka na přivítanou měla skončit té paní rovnou na hlavě! Všem postiženým přeji hodně síly a zdaru v boji se svou tchyní!Reagovat

* anonyme Nejsem sice vdaná, ale s přítelem spolu již 4 roky žijeme. Občas se mezi námi vyskytnou menší neshody jako všude, ale donedávna vše klapalo výborně, včetně mých vztahů s jeho rodinou a naopak. Nicméně z poslední návštěvy u rodiny přijel přítel lehce mimo a na můj dotaz, co se stalo, z něho vypadlo, že se ho maminky ptala, zda mu nevadí, že mám seprané utěrky (ano, chystám se na nákup nových, bohužel jsem ty inkriminované nestihla před návštěvou vyhodit, jelikož jsem dělala velký generální úklid před maminčinou návštěvou a utěrky mi nepřišly tak důležité) a jestli mu nevadí, že po něm chci, aby doma pracoval. Navíc jsem se dověděla, že jeho sestra má problém s tím, že jsem silnější než ona a ptala se mého milého, zda mu to nevadí. A pak jsem se dověděla mnoho dalších zajímavých věcí. Přítele to hodně sebralo - což se nedivím, mně by se asi taky nelíbilo, kdyby ho moji rodiče kritizovali a děkuji jim za to, že respektují můj život a mého partnera a případné negativní věci si nechávají pro sebe, jelikož chápou, že je to moje věc a moje rozhodnutí. A bohužel se mě ani nezastal, jak jsem se pak dověděla taky, což mě hodně zranilo. Můžu vám říct, že mě to velice zarazilo a částečně i urazilo. Ano, nejsem dokonalá, ale kdo je? Ano, netrávím každou volnou chvílí pobíháním po bytě s prachovkou v ruce a určitě večery netrávím leštěním příborů... Od té doby, co mi to přítel řekl, nemám nejmenší chuť s jeho rodinou komunikovat, protože po 4 letech zjistit, že celý vztah s jeho rodinou je založený na přetvářce ze strany minimálně jeho matky a sestry je tedy opravdu šokující. Jsem ta zlá, která ho odvedla z domova (odstěhovali jsme se za prací do jiného města), a tak asi mamince chybí, že mu nemůže 3x týdně volat, aby přijel... Citelně to zasáhlo i můj vztah, přestože přítele miluji a plánovala jsem s ním budoucnost, jsem v tuto chvíli ve stavu, kdy pochybuji, zda to má vůbec ještě cenu. Reagovat